Parlamentní činnost

S předsedou vlády Japonska Šinzó Abem v japonském parlamentu (Diet)
Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S japonským ministrem obrany Icunorim Onoderou S předsedou horní komory japonského parlamentu Chuichim Datem S předsedou dolní komory parlamentu Tamadorim Oshimou S japonským ministrem zahraničí Taró Konem
S americkým kongresmanem Stevem Pearcem během mise výboru TAX3 ve Washingtonu Na setkání s unijním vyjednavačem o brexitu Michelem Barnierem Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem S komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Pierrem Moscovicim
S předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim, francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem a členem Evropského parlamentu Elmarem Brokem Petr Ježek

Petr Ježek

Působil jako diplomat, z toho 10 let ve vysokých funkcích, které se týkaly vztahů s Evropskou unií. Byl například vrchním ředitelem Sekce evropské integrace na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, či zástupcem státního tajemníka pro evropské záležitosti. Pracoval také jako ředitel sekce předsedy vlády Vladimíra Špidly. Chcete-li se dozvědět více, klikněte na šipku pod textem.

Kontakty

Praha

+420 234 767 222

Poslanecká kancelář
Týn 2/640
Praha 1
110 00

 

Místní asistentka:

  • Tereza NOVÁKOVÁ

 

 

 

 

 

Štrasburk

+33(0)3 88 1 75415

Parlement européen
Bât. Winston Churchill
M02069
1, avenue du Président Robert Schuman
CS 91024
F-67070 Strasbourg Cedex

Brusel

+32(0)2 28 45415, +32(0)2 28 49415

Parlement européen
Bât. Altiero Spinelli
09G242
60, rue Wiertz / Wiertzstraat 60
B-1047 Bruxelles/Brussel

Akreditovaní asistenti:

BOITEUX Sarah
MACKIN Christopher Patrick

liberals democrats

zavřít okno

Ohrožuje pád čínských akcií globální ekonomiku?

Zatímco pozornost v Evropě je právem soustředěna na situaci v Řecku, ekonomická nestabilita, která panuje i v některých vzdálenějších zemích, by pro globální ekonomiku mohla znamenat ještě větší katastrofu. Čínský akciový trh ztratil v posledních týdnech celkem 3,2 bilionů dolarů ze své hodnoty. Vedle toho vypadá řecký dluh ve výši 317 miliard euro jako kapesné.

Mnozí analytici nějakou korekci očekávali, protože čínský trh v loňském roce vzrostl o 150%. Velmi znepokojivá rychlost této korekce už ale přiměla čínskou vládu k zásahům vedeným snahou korigovat dění na akciových trzích. Bez poznání základní příčiny těchto problémů je ale podle časopisu Economist možné, že vládní intervence naopak nervozitu na trhu jen prohloubí.

Nestabilita narůstá v době, kdy Čína pokračuje v procesu internacionalizace své měnu, a kdy se v zahraničí otevírají další centra, která s čínským jüanem obchodují. Tento proces se rozběhl v důsledku světové finanční krize po roce 2009, která Čínu zasáhla mimo jiné proto, že velké množství tamních aktiv bylo vedeno v amerických dolarech. Analytici se shodují, že konečným cílem je učinit z čínského jüanu světovou rezervní měnu, která by mohla soupeřit s dolarem. To by Číně umožnilo lépe zvládnout případnou další globální finanční krizi.

Nedávno jsem vystoupil v debatě o dosavadních aktivitách čínské centrální banky. Na konferenci se hovořilo také o tom, co ještě musí Čína udělat, aby se jüan stal skutečnou mezinárodní měnou. Diskutující se shodli, že transformační proces by mohl do čínského hospodářství vnést určitou nejistotu – jako mezinárodní měna bude jüan náchylnější k nestabilním tržním podmínkám.

Někteří analytici se domnívají, že čínský krach nebude tak prudký jako ten americký v roce 2007 především kvůli kulturně a politicky motivované snaze „zachovat si tvář“. Svou roli zřejmě sehraje i fakt, že čínské akcie tvoří relativně nízké procento majetku domácností (asi 8 % ve srovnání s 20% v rozvinutých zemích).

Samotný fakt, že se Čína otevírá globálním trhům, znamená, že železná pěst, kterou čínská vláda donedávna tamní trhy ovládala, by se mohla postupně uvolnit. Čínské vedení se sice snaží trh i nadále kontrolovat, podle mého názoru ale můžeme důsledky těchto změn pozorovat už nyní. Číně se také zřejmě nepodaří zcela rozptýlit obavy investorů i přes to, že vláda pobízí největší domácí firmy k dalším investicím. Menší investoři z čínského trhu i nadále odcházejí.

Během několika následujících měsíců bychom měli mít jasnější představu, zda na čínském trhu skutečně „bublina“ existuje a co by se mohlo stát, až praskne. Půjde také o to, jak účinné budou zásahy čínské vlády do vnitřní hospodářské politiky, nebo zda situaci ještě zhorší.

Evropská unie se v souvislosti s řeckou krizí ocitla na tenkém ledě. Jestli však z východu přijde ekonomická tsunami, EU s tím neudělá vůbec nic.

Archiv novinek