02.07.2019

Můj poslanecký mandát v EP končí

Nastal konec dalšího parlamentního období a mé pětileté práce v roli poslance Evropského parlamentu, a proto bych rád poděkoval všem,...

Více

30.05.2019

Petr Ježek v rozhovoru pro Info.cz o výsledcích evropských voleb a budoucnosti hnutí Hlas

Povolební situaci zhodnotil Petr Ježek (hnutí Hlas) v rozhovoru s Lucií Bednárovou pro Info.cz, ve kterém kromě výsledku shrnuje průběh...

Více

Parlamentní činnost

S předsedou vlády Japonska Šinzó Abem v japonském parlamentu (Diet)
Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S japonským ministrem obrany Icunorim Onoderou S předsedou horní komory japonského parlamentu Chuichim Datem S předsedou dolní komory parlamentu Tamadorim Oshimou S japonským ministrem zahraničí Taró Konem
S americkým kongresmanem Stevem Pearcem během mise výboru TAX3 ve Washingtonu Na setkání s unijním vyjednavačem o brexitu Michelem Barnierem Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem S komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Pierrem Moscovicim
S předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim, francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem a členem Evropského parlamentu Elmarem Brokem Petr Ježek

Petr Ježek

Působil jako diplomat, z toho 10 let ve vysokých funkcích, které se týkaly vztahů s Evropskou unií. Byl například vrchním ředitelem Sekce evropské integrace na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, či zástupcem státního tajemníka pro evropské záležitosti. Pracoval také jako ředitel sekce předsedy vlády Vladimíra Špidly. Chcete-li se dozvědět více, klikněte na šipku pod textem.

Kontakty

 

 

 

 

 

 

liberals democrats

zavřít okno

Vzájemné pochopení? Nedostatkové zboží

Výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu západních demokracií v souvislosti s návštěvou čínského prezidenta jsou jen pokračováním jeho kroků a gest, které – kromě toho, že škodí naší pověsti ve světě – prohlubují už tak dost hluboké příkopy v naší společnosti.

Česká společnost je rozdělená možná až do té míry, která může omezovat naši schopnost úspěšně čelit zásadním rizikům, která před námi stojí. Především to ale vypadá, že se už ani nesnažíme společnost spojovat, alespoň názorově.

Roli svorníku by z logiky věci měl sehrát prezident. Vždyť i Miloš Zeman při své inauguraci sliboval, že bude prezidentem „dolních deseti milionů“. Jakmile ale dosedl na Hrad, systematicky proti sobě staví „pracující lid“ a „pražskou kavárnu“.

Empatií však neoplývají ani jiní. Mnozí hrdě vystavují na odiv svou intelektuální převahu a příkré odsudky, aniž by se snažili porozumět důvodům, proč významná část naší společnosti zastává takové názory, jaké zastává – na prezidenta, na migrační a uprchlickou krizi, a koneckonců i na celkovou orientaci naší země.

Vzájemné pochopení se zdá být nedostatkovým zbožím. Každý se pohybujeme hlavně ve vlastní sociální skupině, v níž se utvrzuje o správnosti názorů. Majetní si možná nepřipouštějí, že ne každý, kdo žije z podpory nebo jinak z ruky do úst, se do této situace dostal vlastní neschopností nebo leností. Intelektuálové ne vždy doceňují, že mnoho lidí více tíží spíše než osud syrských uprchlíků či Tibeťanů existenční problémy. A silní příliš nevnímají, jak složitě se žije těm slabším.

Frustrovaného člověka s existenčními starostmi nezajímá, kdo a jak umožňuje prostřednictvím daní a odvodů ze svých firem existenci sociálního a zdravotního systému. Nezajímají ho ani hlasy zasazující se o dodržování lidských práv na druhém konci světa. Ty jsou přitom nutné, stejně jako třeba boj proti klimatickým změnám, protože všichni žijeme na stejné planetě.

I když od listopadu 1989 prošla naše země v ekonomické oblasti i několika slepými uličkami, i podle různých ukazatelů se naše celková hospodářská situace nezdá špatná. Mnoho lidí však nevidí promítnutí do své peněženky.

Svět, Evropu i naši zemi nečeká snadné období – bezpečnostní hrozby jsou víc než hmatatelné, světová ekonomika křehká, migrační krize rozděluje EU, která navíc čelí odstředivým tendencím. OSN je ve „vedlejší roli“, svět se řítí jakoby náhodně nastaven „na autopilota“, za který občas zatáhne Putin či někdo jiný.

O to více bychom měli hledat dialog a vzájemné pochopení, snažit se zasypávat příkopy a stavět mosty. Manévrování v rozbouřených vodách bude obtížné a stanovení kurzu bude potřebovat co nejširší společenskou podporu.

Archiv novinek