Parlamentní činnost

S předsedou vlády Japonska Šinzó Abem v japonském parlamentu (Diet)
Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S japonským ministrem obrany Icunorim Onoderou S předsedou horní komory japonského parlamentu Chuichim Datem S předsedou dolní komory parlamentu Tamadorim Oshimou S japonským ministrem zahraničí Taró Konem
S americkým kongresmanem Stevem Pearcem během mise výboru TAX3 ve Washingtonu Na setkání s unijním vyjednavačem o brexitu Michelem Barnierem Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem S komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Pierrem Moscovicim
S předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim, francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem a členem Evropského parlamentu Elmarem Brokem Petr Ježek

Petr Ježek

Působil jako diplomat, z toho 10 let ve vysokých funkcích, které se týkaly vztahů s Evropskou unií. Byl například vrchním ředitelem Sekce evropské integrace na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, či zástupcem státního tajemníka pro evropské záležitosti. Pracoval také jako ředitel sekce předsedy vlády Vladimíra Špidly. Chcete-li se dozvědět více, klikněte na šipku pod textem.

Kontakty

Praha

+420 234 767 222

Poslanecká kancelář
Týn 2/640
Praha 1
110 00

 

Místní asistentka:

  • Tereza NOVÁKOVÁ

 

 

 

 

 

Štrasburk

+33(0)3 88 1 75415

Parlement européen
Bât. Winston Churchill
M02069
1, avenue du Président Robert Schuman
CS 91024
F-67070 Strasbourg Cedex

Brusel

+32(0)2 28 45415, +32(0)2 28 49415

Parlement européen
Bât. Altiero Spinelli
09G242
60, rue Wiertz / Wiertzstraat 60
B-1047 Bruxelles/Brussel

Akreditovaní asistenti:

BOITEUX Sarah
MACKIN Christopher Patrick

liberals democrats

zavřít okno

K návrhům na reformu azylového systému

Nejen z pozice svého působení ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) se již delší dobu snažím upozorňovat na problémy, které mohou přinést očekávané návrhy Evropské komise na reformu azylového systému EU.

EU zdaleka nedostala migrační a uprchlickou krizi pod kontrolu, mnoho občanů členských států projevuje vzrůstající obavu ze situace a podpora Unie klesá, členské státy Unie jsou v názoru na příčiny a řešení krize rozděleny, Unie čelí odstředivým tendencím, počínaje referendem ve Velké Británii o odchodu z EU. Ze širšího hlediska tedy návrhy pouze dále vyhrotí spory v situaci, kdy by členské státy se měly snažit hledat shodu a soudržnost.

Složitost situace demonstruje skutečnost, že Komise předložila variantní řešení k rozhodnutí členských států, v Radě EU. Je dobře, že Komise, která podle mého soudu zejména v počátcích migrační krize selhala, nyní předložila variantní řešení. Jednání členských států však budou složitá.

Žádný systém nemůže fungovat dobře, pokud jeho pravidla nejsou dodržována. A některé státy Unie nezajistily na vnější schengenské hranici režim, k němuž se zavázaly, včetně zacházení se žadateli o mezinárodní ochranu. A Evropská komise tento režim nevynutila. I když situace na hranicích těchto států byla složitá, nelze ji řešit nedodržováním pravidel, ale již dříve mělo být požádáno o pomoc Unie a přijata opatření, která se až nyní začínají realizovat.

Prvním východiskem dle mého soudu tedy musí být, že současný ani žádný nový azylový systém nemůže fungovat, pokud jeho někteří účastnící – některé členské státy – nebudou dodržovat dohodnutá pravidla.

Jsem rád, že se podařilo zastavit návrh na centrální azylový systém, kdy by žádosti o azyl vyřizovala společná instituce na úrovni EU. Ten jsem považoval za nepřijatelný a kontraproduktivní zásah do národních suverenit se všemi nežádoucími důsledky. Komise se o něm zmiňuje již jen jako o dlouhodobé perspektivě.

Ani (varianta 2) trvalé rozdělování azylantů mezi členské země a vyřizování jejich žádostí na národní úrovni, nepodporuji. Neodpovídá současné úrovni evropské integrace a stejně jako v dřívějším pilotním projektu se i nyní v praxi potvrdilo, že přerozdělování žadatelů o azyl nefunguje ani z hlediska žadatelů ani z pohledu zemí Unie.

O variantě 1 korektivního přerozdělovacího mechanizmu k současnému systému pro určité situace patrně lze jednat, pokud bude současná migrační krize pod kontrolou, zabezpečen režim na vnějších hranicích, dohody se zeměmi původu a tranzitu migrantů a vhodně nastavené spouštěcí a brzdící mechanizmy systému. A za předpokladu, že bude využíván institut dočasné ochrany na úrovni EU nebo doplňkové ochrany na národní úrovni. Tj. že bude moci být aplikována dočasnost poskytnuté mezinárodní ochrany do doby, než pro ni pominou důvody.

Archiv novinek