02.07.2019

Můj poslanecký mandát v EP končí

Nastal konec dalšího parlamentního období a mé pětileté práce v roli poslance Evropského parlamentu, a proto bych rád poděkoval všem,...

Více

30.05.2019

Petr Ježek v rozhovoru pro Info.cz o výsledcích evropských voleb a budoucnosti hnutí Hlas

Povolební situaci zhodnotil Petr Ježek (hnutí Hlas) v rozhovoru s Lucií Bednárovou pro Info.cz, ve kterém kromě výsledku shrnuje průběh...

Více

Parlamentní činnost

S předsedou vlády Japonska Šinzó Abem v japonském parlamentu (Diet)
Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S japonským ministrem obrany Icunorim Onoderou S předsedou horní komory japonského parlamentu Chuichim Datem S předsedou dolní komory parlamentu Tamadorim Oshimou S japonským ministrem zahraničí Taró Konem
S americkým kongresmanem Stevem Pearcem během mise výboru TAX3 ve Washingtonu Na setkání s unijním vyjednavačem o brexitu Michelem Barnierem Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem S komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Pierrem Moscovicim
S předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim, francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem a členem Evropského parlamentu Elmarem Brokem Petr Ježek

Petr Ježek

Působil jako diplomat, z toho 10 let ve vysokých funkcích, které se týkaly vztahů s Evropskou unií. Byl například vrchním ředitelem Sekce evropské integrace na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, či zástupcem státního tajemníka pro evropské záležitosti. Pracoval také jako ředitel sekce předsedy vlády Vladimíra Špidly. Chcete-li se dozvědět více, klikněte na šipku pod textem.

Kontakty

 

 

 

 

 

 

liberals democrats

zavřít okno

Ví Evropská komise, jak funguje italská návratová politika?

Za první čtyři měsíce letošního roku nelegálně vstoupilo do Evropské unie přes italské území celkem 27 147 osob. V odpovědi na interpelaci Petra Ježka to uvedla Evropská komise s odvoláním na údaje agentury Frontex.

Do 22. května bylo přitom podle Evropské komise vráceno celkem 1 923 neoprávněně pobývajících občanů třetích zemí. To zahrnuje osoby, které byly zadrženy při neoprávněném překročení hranic, a osoby zadržené kvůli neoprávněnému pobytu na území Itálie.

Evropská komise bohužel nedokázala odpovědět na dotazy Petra Ježka, kolik lidí, kteří letos nelegálně překročili italské hranice, požádalo v této zemi o azyl, kolika z nich byl udělen, a co se stalo s osobami, které o mezinárodní ochranu nepožádaly.

„Odpověď Evropské komise je neuspokojivá. Není jasné, kolika lidem italské úřady neudělily azyl a kolik z nich pak nelegálně odcestovalo z Itálie do dalších států Evropské unie. Je také podstatnou otázkou, kolik lidí do Itálie nelegálně vstoupilo, aniž by to tamní úřady zjistily. Efektivní ochrana vnějších hranic je přitom základním předpokladem ke zvládnutí migrančí krize,“ řekl Petr Ježek.

Archiv novinek