02.07.2019

Můj poslanecký mandát v EP končí

Nastal konec dalšího parlamentního období a mé pětileté práce v roli poslance Evropského parlamentu, a proto bych rád poděkoval všem,...

Více

30.05.2019

Petr Ježek v rozhovoru pro Info.cz o výsledcích evropských voleb a budoucnosti hnutí Hlas

Povolební situaci zhodnotil Petr Ježek (hnutí Hlas) v rozhovoru s Lucií Bednárovou pro Info.cz, ve kterém kromě výsledku shrnuje průběh...

Více

Parlamentní činnost

S předsedou vlády Japonska Šinzó Abem v japonském parlamentu (Diet)
Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S japonským ministrem obrany Icunorim Onoderou S předsedou horní komory japonského parlamentu Chuichim Datem S předsedou dolní komory parlamentu Tamadorim Oshimou S japonským ministrem zahraničí Taró Konem
S americkým kongresmanem Stevem Pearcem během mise výboru TAX3 ve Washingtonu Na setkání s unijním vyjednavačem o brexitu Michelem Barnierem Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem S komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Pierrem Moscovicim
S předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim, francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem a členem Evropského parlamentu Elmarem Brokem Petr Ježek

Petr Ježek

Působil jako diplomat, z toho 10 let ve vysokých funkcích, které se týkaly vztahů s Evropskou unií. Byl například vrchním ředitelem Sekce evropské integrace na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, či zástupcem státního tajemníka pro evropské záležitosti. Pracoval také jako ředitel sekce předsedy vlády Vladimíra Špidly. Chcete-li se dozvědět více, klikněte na šipku pod textem.

Kontakty

 

 

 

 

 

 

liberals democrats

zavřít okno

V britském parlamentu se teď bude hrát o „měkkou“ nebo „tvrdou“ formu brexitu

V pátek, 4. listopadu 2016 byl poslanec EP Petr Ježek hlavním hostem v pořadu 90´ na ČT 24. Diskutovalo se především rozhodnutí britského Vrchního soudu, že rozhodnutí o odchodu země z EU by měl kromě referenda posvětit i parlament – tedy že vláda sama nemá pravomoci spustit odchod Británie z EU. Vláda se proti rozhodnutí odvolala, nyní se bude čekat na rozhodnutí Nejvyššího soudu.

„Mne překvapila jednoznačnost výroku soudu. Byl jasný a svědčí o tom, že vláda Theresy Mayové pokračuje ve svých krocích, které nemá úplně ujasněné a které nemají úplně oporu v britském právním řádu,“ uvedl v pořadu Petr Ježek.

U Nejvyššího soudu britská vláda těžko snese jiné argumenty, než prezentovala u soudu vrchního. Na druhou stranu, Nejvyšší soud může zkoumat, zda aktivace čl. 50 Smlouvy o EU je nezvratná nebo ji lze vzít zpět (vrchní soud tuto okolnost nezkoumal, protože obě strany sporu se shodly na její nezvratnosti). To by mohlo znamenat rozdílnou právní situaci. Bude-li se Nejvyšší soud touto okolností zabývat a nebude-li si jist interpretací čl. 50, může požádat o stanovisko Evropský soudní dvůr. A to může celou věc prodloužit a zkomplikovat.

 

Petr Ježek v pořadu 90´na ČT24, 4. 11. 2016

V pořadu se mluvilo i o ekonomickém hledisku odchodu Velké Británie z EU, Petr Ježek i další hosté odpovídali na dotazy diváků. Podle jednoho z dotazů se britská ekonomika ani po brexitu nepropadla a černé scénáře nenastaly. Věří Petr Ježek, že k nim někdy dojde? „Britská ekonomika teď nemůže utrpět žádnou újmu, protože je stále ve vnitřním trhu, dováží i vyváží bezcelně zboží i služby. Vše se ale točí kolem formy brexitu – o to se teď bude v britském parlamentu hrát. Je tu posun od tvrdé pozice britské vlády k věcnější diskusi parlamentu, která rozkryje, co která varianta znamená. „Měkký“ brexit by znamenal, že si Velká Británie zachová obchodní vztahy a zůstane součástí vnitřního trhu,“ uvedl Ježek.

Mluvilo se o časovém horizontu odchodu Británie z EU. Podle Petra Ježka hraje čas velkou roli a nikdo asi nepočítá s tím, že by se to protahovalo. Pavučina vztahů mezi Británií a zbytkem EU je ale obrovská, že rozplést ji a nahradit jinými dohodami je podle něj obrovsky náročné. „Když vystupovalo z EU Grónsko, které zůstávalo součástí Dánska, a má asi 56 000 obyvatel, tak to trvalo dva roky. A vztahy v Unii byly tehdy proti současné legislativě daleko užší a jednodušší,“ připomněl Petr Ježek.

Problémy odchodu Británie z EU se podle něj začnou teprve ukazovat. „Myslím si, že Británie je velmi vydána na milost a nemilost ostatním členským státům. Protože pokud do dvou let od spuštění článku 50 nebude uzavřena dohoda o odchodu, pak lze lhůtu prodloužit jedině jednohlasně. Takže každý stát z EU potom bude držet Británii v šachu. A Británie může být v situaci, kdy odejde bez jakékoli dohody a začíná od nuly se všemi negativními dopady,“ řekl Petr Ježek.

Na další dotaz ze strany diváka ČT, zda se Petr Ježek obává dalších „exitů“, uvedl, že paradoxně naopak. Podle něj průzkumy veřejného mínění v zemích, kde byla podpora EU velmi vlažná a kde se uvažovalo o vystoupení, např. v Nizozemsku nebo Švédsku, ukazují, že po referendu o brexitu se čísla pro setrvání v EU výrazně zlepšila.

Více informací najdete na stránkách České televize, zde. Pořad je možné shlédnout i na tomto místě, diskuse o Velké Británii začíná v čase 54:12 min.

Archiv novinek