Petr Ježek

V pátek, 4. listopadu 2016 byl poslanec EP Petr Ježek hlavním hostem v pořadu 90´ na ČT 24. Diskutovalo se především rozhodnutí britského Vrchního soudu, že rozhodnutí o odchodu země z EU by měl kromě referenda posvětit i parlament – tedy že vláda sama nemá pravomoci spustit odchod Británie z EU. Vláda se proti rozhodnutí odvolala, nyní se bude čekat na rozhodnutí Nejvyššího soudu.

„Mne překvapila jednoznačnost výroku soudu. Byl jasný a svědčí o tom, že vláda Theresy Mayové pokračuje ve svých krocích, které nemá úplně ujasněné a které nemají úplně oporu v britském právním řádu,“ uvedl v pořadu Petr Ježek.

U Nejvyššího soudu britská vláda těžko snese jiné argumenty, než prezentovala u soudu vrchního. Na druhou stranu, Nejvyšší soud může zkoumat, zda aktivace čl. 50 Smlouvy o EU je nezvratná nebo ji lze vzít zpět (vrchní soud tuto okolnost nezkoumal, protože obě strany sporu se shodly na její nezvratnosti). To by mohlo znamenat rozdílnou právní situaci. Bude-li se Nejvyšší soud touto okolností zabývat a nebude-li si jist interpretací čl. 50, může požádat o stanovisko Evropský soudní dvůr. A to může celou věc prodloužit a zkomplikovat.

V pořadu se mluvilo i o ekonomickém hledisku odchodu Velké Británie z EU, Petr Ježek i další hosté odpovídali na dotazy diváků. Podle jednoho z dotazů se britská ekonomika ani po brexitu nepropadla a černé scénáře nenastaly. Věří Petr Ježek, že k nim někdy dojde? „Britská ekonomika teď nemůže utrpět žádnou újmu, protože je stále ve vnitřním trhu, dováží i vyváží bezcelně zboží i služby. Vše se ale točí kolem formy brexitu – o to se teď bude v britském parlamentu hrát. Je tu posun od tvrdé pozice britské vlády k věcnější diskusi parlamentu, která rozkryje, co která varianta znamená. „Měkký“ brexit by znamenal, že si Velká Británie zachová obchodní vztahy a zůstane součástí vnitřního trhu,“ uvedl Ježek.

Mluvilo se o časovém horizontu odchodu Británie z EU. Podle Petra Ježka hraje čas velkou roli a nikdo asi nepočítá s tím, že by se to protahovalo. Pavučina vztahů mezi Británií a zbytkem EU je ale obrovská, že rozplést ji a nahradit jinými dohodami je podle něj obrovsky náročné. „Když vystupovalo z EU Grónsko, které zůstávalo součástí Dánska, a má asi 56 000 obyvatel, tak to trvalo dva roky. A vztahy v Unii byly tehdy proti současné legislativě daleko užší a jednodušší,“ připomněl Petr Ježek.

Problémy odchodu Británie z EU se podle něj začnou teprve ukazovat. „Myslím si, že Británie je velmi vydána na milost a nemilost ostatním členským státům. Protože pokud do dvou let od spuštění článku 50 nebude uzavřena dohoda o odchodu, pak lze lhůtu prodloužit jedině jednohlasně. Takže každý stát z EU potom bude držet Británii v šachu. A Británie může být v situaci, kdy odejde bez jakékoli dohody a začíná od nuly se všemi negativními dopady,“ řekl Petr Ježek.

Na další dotaz ze strany diváka ČT, zda se Petr Ježek obává dalších „exitů“, uvedl, že paradoxně naopak. Podle něj průzkumy veřejného mínění v zemích, kde byla podpora EU velmi vlažná a kde se uvažovalo o vystoupení, např. v Nizozemsku nebo Švédsku, ukazují, že po referendu o brexitu se čísla pro setrvání v EU výrazně zlepšila.

Více informací najdete na stránkách České televize, zde. Pořad je možné shlédnout i na tomto místě, diskuse o Velké Británii začíná v čase 54:12 min.

Archiv novinek