Petr Ježek

Kterým zprávám se Petr Ježek (ANO, frakce ALDE) věnoval jako zpravodaj EP či zpravodaj frakce ALDE, kde bylo dosaženo shody na textu a která řešení se podařilo prosadit? V čem posílí EU a členské státy směrnice o boji s terorismem? Budou jezdit Ukrajinci do EU krátkodobě bez víz, a jak lze bezvízový styk v případě problémů pozastavit? Jak EP vyšetřuje kauzu Panama Papers? Jak pomůže firmám nařízení o prospektu? Umožní nové fondy peněžního trhu a nové pojetí sekuritizace bezpečné financování reálné ekonomiky? Posilují hospodářské a politické vazby EU s Japonskem?

Petr Ježek byl v r. 2016 zpravodajem EP nebo své frakce k 14 zprávám, z toho k 10 legislativním (nařízení a směrnice), tedy právně závazným s přímým dopadem na zákonodárství EU a členských států.

Směrnice o boji s terorismem bude potvrzena v únoru 2017

Boj s terorismem je primárně v pravomoci národních států, EU se však snaží o koordinaci jejich právních nástrojů a výměnu informací. V loňském roce se europoslanec Petr Ježek jako zpravodaj své frakce účastnil všech jednání, která se týkala směrnice o boji s terorismem, nejprve mezi politickými skupinami v EP, a poté s předsednictvím Rady EU zastupujícím její členské státy a Evropskou komisí. Tato směrnice nahradí Rámcové rozhodnutí Rady EU o boji proti terorismu z roku 2002.

Díky nové směrnici budou mít státy EU k dispozici nejen společné definice, ale také příslušné prostředky trestního práva tak, aby mohly co nejúčinněji čelit současným teroristickým hrozbám. Zahraniční bojovníci, vč. tzv. "osamělých vlků", kteří se cvičí a připravují na teroristický útok na evropské půdě, budou podle nové směrnice souzeni za trestný čin. Stejně tak Evropané, kteří za účelem teroristického výcviku cestují např. do Sýrie nebo Iráku. Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) schválil 5. prosince 2016 text této zásadní protiteroristické směrnice.

Podle směrnice budou nově v celé EU jako trestné činy označeny následující aktivity:

° cestování do zahraničí za účelem přidání se k teroristické skupině nebo výcviku k terorismu (bojovníci, odcházející např. do Sýrie nebo cesta do členského státu EU za účelem spáchání teroristického útoku)

° organizování takových cest a napomáhání k nim (i např. logistická a materiální podpora), nábor teroristů

° absolvování teroristického výcviku (například pokud jde o výrobu nebo použití výbušnin, palných zbraní nebo škodlivých či nebezpečných látek)

° veřejné podněcování ke spáchání teroristického činu či obhajování terorismu, ať už přímo nebo nepřímo (např. prostřednictvím glorifikace těchto činů)

° zajišťování financí na spáchání teroristického činu (členské země jsou mj. vyzvány, aby zmrazily nebo zastavily takové fondy)

Díky návrhu prosazenému frakcí ALDE do této směrnice budou poprvé členské státy povinny vyměňovat si důležité informace v souvislosti s trestním řízením týkající se teroristických útoků. A to co nejdříve – tak, aby informace mohly být okamžitě použity a zabránilo se tak případným dalším útokům. Státy si také budou pomáhat s již probíhajícím vyšetřováním nebo řízením. 

Díky nové Směrnici o boji s terorismem se rovněž zvyšuje podpora poskytovaná obětem terorismu na národní úrovni, a to nejen bezprostředně po útoku, ale i v delším časovém horizontu.

Hlasování o protiteroristické směrnici, jak byla dohodnuta mezi institucemi EU, je na plénu EP plánováno na únor 2017. Členské státy pak budou mít 18 měsíců na její zavedení do svých právních řádů.

Více informací najdete např. na stránkách EP (zde) či na stránkách Výboru LIBE či na stránkách Rady EU, zde.

Konec roku 2016: i další důležité dohody o legislativě EU

Za předsednictví Petra Ježka jako zpravodaje EP byla nalezena shoda politických frakcí EP na parlamentním textu a následně v prosinci 2016 úspěšně uzavřena jednání o konečné podobě nařízení o prospektu s předsedou Rady EU ECOFIN, slovenským ministrem financí Peterem Kažimírem a místopředsedou Evropské komise V. Dombrovskisem. Evropským parlamentem navržený a vyjednaný „prospekt pro růst EU“ (EU Growth Prospectus) vytváří specifický režim pro malé a střední podniky, které vydávají cenné papíry – zjednodušuje pro ně přístup ke kapitálu, a snižuje náklady. Podle Ježka je to opravdu výrazný signál, že se EU snaží uvést unii kapitálových trhů do reality. Český europoslanec k nařízení o prospektu dále říká: „Legislativa upravující a zjednodušující pravidla pro prospekty přináší pro podniky možnost snáze získat finanční prostředky cestou snížení nákladů a administrativní zátěže. Náš růstový prospekt pomůže například start-upům a menším podnikům růst a vytvářet další pracovní místa. Je to velký krok ke skutečné unii kapitálových trhů.“ Dohoda institucí EU, která je vysoce oceňována představiteli podniků, crowdfundingových platforem a dalších účastníků trhu, bude potvrzena na plenárním zasedání Evropského parlamentu v únoru 2017.

Oživení investičního trhu a vyvážená regulace

Další důležitou aktivitou - spadající pod výbor ECON, jehož je Petr Ježek členem - je docílit jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace. Právě sekuritizace je spolu s prospektem druhým klíčovým pilířem vznikající unie kapitálových trhů, jež si mimo jiné klade za cíl posílit finanční integraci mezi členskými státy Unie. Zjednodušeně řečeno jde o transformaci pohledávek na cenné papíry, s nimiž se dále obchoduje. Evropská komise chce ve svém návrhu zavést standardizovaný přístup k bezpečné sekuritizaci, který by měl vést k oživení investičního trhu. Petr Ježek se jako zpravodaj své frakce účastnil jednání politických skupin EP a podílel definici jeho společného stanoviska pro jednání institucí EU, které odstartuje v letošním roce.

Dalším ekonomickým tématem, kterým se český europoslanec v loňském roce zabýval a kde byl také zpravodajem ALDE, je nařízení o fondech peněžního trhu. V nich jsou uložena aktiva ve výši zhruba jednoho bilionu eur. Už v dubnu 2015 schválil Evropský parlament technické řešení transformace fondů peněžního trhu navržené Petrem Ježkem; jeho cílem je zachovat výhody fondů a zároveň ochránit tento sektor před hromadnými výběry aktiv v případě finanční krize.

„Mým cílem byla vyvážená regulace, která umožní fondům peněžního trhu nadále financovat reálnou ekonomiku a zároveň omezit jejich systémová rizika. …Záleží mi také na zachování jejich atraktivity pro investory,“ řekl k návrhu Petr Ježek.  Návrh se stal i základem dohody institucí EU v průběhu roku 2016, kdy probíhala jednání v trialogu, tedy mezi Evropským parlamentem, Radou EU a Evropskou komisí. Instituce se shodly, a tak se o konečné podobě nařízení bude hlasovat na plénu Evropského parlamentu. S největší pravděpodobností v březnu 2017.

Česká stopa při vyšetřování kauzy Panama Papers

Dalším důležitou oblastí, které se Petr Ježek v roce 2016 věnoval jako jeden ze dvou zpravodajů EP je vyšetřování a zpráva ke kauze Panama Papers. Vyšetřovací výbor pro Panama Papers (PANA) byl ustaven v EP na rok a prověřuje možné nedostatky a mezery v evropském právu, jeho implementaci a vynucování, pokud jde o praní špinavých peněz, daňové úniky a vyhýbaní se daňovým povinnostem.

„Udělám maximum, abychom zavřeli nůžky mezi firmami a občany, kteří řádně platí daně, a těmi, kteří se fingovanými operacemi a dalšími podobnými způsoby snaží vyhnout daňovým povinnostem. Důvěra občanů ve fair-play byla otřesena a Evropský parlament musí jednat,“ uvedl k tomu Petr Ježek. Výbor PANA má dvanáctiměsíční mandát na sepsání závěrečné zprávy – tedy do června 2017.

Migrační krize i jednání s Japonskem

Kromě ekonomických a bezpečnostních témat Petr Ježek se zabýval i dalšími tématy, zejm. uprchlickou a migrační krizí. Prosazoval a prosazuje především ochranu vnějších hranic EU, a to jak uvnitř frakce ALDE či na půdě EP, tak i na jednáních mimo EP a na různých veřejných fórech, např. v červnu 2016 na prestižním Crans Montana Forum ve Vídni. Zásadní je podle Petra Ježka také spolupráce se zeměmi původu migrantů a dohody s těmito státy, stejně tak jako intenzivní snaha o řešení příčin uprchlické krize. Prosazoval efektivní ochranu hranic EU a použití směrnice EU o dočasné ochraně uprchlíků.

Petr Ježek se dlouhodobě zabývá také situací na Ukrajině a ani rok 2016 v tomto nebyl výjimkou. V červenci navštívil český europoslanec v rámci mise ALDE Ukrajinu a setkal se mj. s prezidentem Petrem Porošenkem. Jednal i s místními autoritami a mj. zjišťoval, jak jsou ukrajinské úřady připraveny na zavedení bezvízového styku se státy EU. Podle Ježka potřebuje Ukrajina, která vyvinula velké úsilí o splnění všech kritérií, povzbudit prostřednictvím reálných skutků i symbolů. A dohoda o bezvízovém styku mezi Ukrajinou a EU by dle jeho názoru přinesla obojí. „Nyní je řada na EU,“ řekl při návštěvě Ukrajiny Petr Ježek, který se návrhem o bezvízovém styku s Ukrajinou i tzv. suspenzním mechanismem zabývá v Evropském parlamentu jako zpravodaj ALDE. Mechanismus pozastavení bezvízového styku (tzv. suspenzní mechanismus) navrhla Rada EU jako podmínku pro nové bezvízové dohody. Tento mechanismus by v případě potřeby umožnil státům EU bezvízový styk s vybranými třetími zeměmi pozastavit.

Během léta i podzimu se Petr Ježek účastnil bezpočtu jednání jak se zpravodaji ostatních frakcí v EP, tak ve výboru LIBE a jako zpravodaj ALDE a zástupce Evropského parlamentu také jednání s Radou EU a Evropskou komisí. Na začátku prosince došlo ke kompromisní dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou, následně tzv. suspenzní mechanismus schválilo i plénum Evropského parlamentu. „Vízová liberalizace je pro Evropskou unii cenný politický nástroj a nabízí výhody pro občany třetích zemí. Zároveň pro bezpečnost občanů EU potřebujeme mít i možnost efektivního pozastavení bezvízového styku, pokud by docházelo k jeho zneužívání. Nový mechanismus umožňuje účinněji reagovat na mimořádné situace, které by mohly ospravedlnit znovuzavedení bezvízového styku,“ shrnul Petr Ježek během rozpravy na prosincovém plénu EP.

V přehledu aktivit Petra Ježka za rok 2016 je třeba zmínit také ty, spojené s jeho funkcí předsedy Delegace EP pro vztahy s Japonskem. Setkání s japonským zákonodárným shromážděním jsou organizována každoročně již od roku 1979, střídavě v Japonsku a v Evropě. Petr Ježek spolupředsedá jednání společného parlamentního výboru EU-Japonsko, na jehož jednání se řeší dvoustranné i mnohostranné hospodářské, politické a bezpečnostní otázky. Vedle samotného jednání výboru se delegace EP vedená Petrem Ježkem v Tokiu setkala s premiérem, předsedy obou komor parlamentu a dále s představiteli ministerstev, hospodářských kruhů a tisku.

Evropský parlament má pravomoci a tedy vliv a význam především v legislativní oblasti. Být zpravodajem EP nebo politické frakce u 10 legislativních textů zároveň je téměř bezprecedentní a velmi náročné, na druhou stranu to dává z EP možnost ovlivňovat podobu EU co nejvíce. Legislativními texty vzešlé z jednání, jichž se Petr Ježek účastnil, vedou buď ke zlepšení ekonomického prostředí EU, nebo k posílení její bezpečnosti. 

V roce 2017 se Petr Ježek bude věnovat těm z výše zmíněných témat, která pokračují z loňského roku a ještě nebyla definitivně uzavřena. Tedy zprávě ke kauze Panama Papers, sekuritizaci a dalším tématům v Hospodářském a měnovém výboru Evropského parlamentu. I dál bude ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitro sledovat migrační, azylovou a bezpečnostní politiku a další aktuální témata. Ve vztazích s Japonskem by mělo dojít k dlouho očekávanému uzavření dohody o volném obchodu, která by měla přinést výhody spotřebitelům, posílit hospodářský růst a přinést nová pracovní místa.

 
Zde najdete stručný přehled jednotlivých zpráv, na kterých Petr Ježek právě pracuje, či byly bezprostředně dopracovány.

Archiv novinek