02.07.2019

Můj poslanecký mandát v EP končí

Nastal konec dalšího parlamentního období a mé pětileté práce v roli poslance Evropského parlamentu, a proto bych rád poděkoval všem,...

Více

30.05.2019

Petr Ježek v rozhovoru pro Info.cz o výsledcích evropských voleb a budoucnosti hnutí Hlas

Povolební situaci zhodnotil Petr Ježek (hnutí Hlas) v rozhovoru s Lucií Bednárovou pro Info.cz, ve kterém kromě výsledku shrnuje průběh...

Více

Parlamentní činnost

S předsedou vlády Japonska Šinzó Abem v japonském parlamentu (Diet)
Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S japonským ministrem obrany Icunorim Onoderou S předsedou horní komory japonského parlamentu Chuichim Datem S předsedou dolní komory parlamentu Tamadorim Oshimou S japonským ministrem zahraničí Taró Konem
S americkým kongresmanem Stevem Pearcem během mise výboru TAX3 ve Washingtonu Na setkání s unijním vyjednavačem o brexitu Michelem Barnierem Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem S komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Pierrem Moscovicim
S předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim, francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem a členem Evropského parlamentu Elmarem Brokem Petr Ježek

Petr Ježek

Působil jako diplomat, z toho 10 let ve vysokých funkcích, které se týkaly vztahů s Evropskou unií. Byl například vrchním ředitelem Sekce evropské integrace na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, či zástupcem státního tajemníka pro evropské záležitosti. Pracoval také jako ředitel sekce předsedy vlády Vladimíra Špidly. Chcete-li se dozvědět více, klikněte na šipku pod textem.

Kontakty

Praha

+420 234 767 222

Poslanecká kancelář
Týn 2/640
Praha 1
110 00

 

Místní asistentka:

  • Tereza NOVÁKOVÁ

 

 

 

 

 

Štrasburk

+33(0)3 88 1 75415

Parlement européen
Bât. Winston Churchill
M02069
1, avenue du Président Robert Schuman
CS 91024
F-67070 Strasbourg Cedex

Brusel

+32(0)2 28 45415, +32(0)2 28 49415

Parlement européen
Bât. Altiero Spinelli
09G242
60, rue Wiertz / Wiertzstraat 60
B-1047 Bruxelles/Brussel

Akreditovaní asistenti:

BOITEUX Sarah
MACKIN Christopher Patrick

liberals democrats

zavřít okno

Dopad zavedení systematických kontrol na vnějších hranicích Schengenu na slovinsko-chorvatské hranice

Od 7. dubna 2017 se systematické kontroly na vnějších hranicích schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol staly realitou. V praxi to znamená, že všechny členské státy Schengenu musí navíc k systematickým kontrolám občanů třetích zemí provádět taky systematické kontroly občanů EU, kteří vstupují, nebo opouštějí schengenský prostor, za použití příslušných databází.

Tato nová pravidla, navržená po teroristických útocích v Paříži v prosinci 2015, byla přijata Evropským parlamentem v únoru a Radou EU (tj. členskými státy) v březnu 2017. Posílení kontrol na vnějších hranicích i ve vztahu k osobám požívajícím právo na volný pohyb podle práva Unie by mělo zabránit hrozbě pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek členských států a pomoci vypořádat se s fenoménem zahraničních bojovníků, z nichž mnozí jsou občany Unie.

Ačkoli členské státy měly čas na přípravu na zavedení nových kontrol do praxe, některé se potýkají se značnými problémy.  Na hranicích mezi Slovinskem, členem schengenského prostoru, a Chorvatskem, které členem Schengenu není, způsobilo zavedení nových kontrol dopravní kolaps.

Při projednávání návrhu opatření v Evropském parlamentu jsem byl přesvědčen, že nová pravidla přispějí k posílení naší vnitřní bezpečnosti, ale zároveň bylo zřejmé, že na některých hranicích mohou způsobit nemalé problémy. Proto jsem k návrhu Evropské komise předložil s některými kolegy pozměňovací návrh, který by umožňoval jenom minimální kontroly pro občany EU na hranicích mezi členským státem EU a zároveň schengenského prostoru a členským státem EU a nečlenským státem schengenského prostoru (např. Slovinsko - Chorvatsko). Tento pozměňovací návrh byl v zásadě přijat Evropským parlamentem, ale v závěrečných jednáních nebyl akceptován Radou EU (ani Evropskou komisí), a proto se v konečném textu nařízení neobjevuje. Nicméně v případě nepřiměřeného narušování dopravních toků i schválený text umožňuje příslušným úřadům členských států schengenského prostoru slevit ze systematických kontrol občanů EU na jakýchkoli pozemních a vodních vnějších hranicích Schengenu, a to za předpokladu, že důkladným posouzením rizik dokáží, že celkový stupeň bezpečnosti nebude oslaben.

Evropská komise společně s členskými státy EU aktuálně hledá řešení, jak v budoucnu předcházet dopravním kolapsům na hranicích při zachování vysokého stupně vnitřní bezpečnosti.

Zároveň pokračují práce na splnění podmínek pro začlenění Chorvatska do schengenského prostoru, ke kterému by mohlo dojít už v příštím roce a které by situaci na současných slovinsko-chorvatských hraničních přechodech zcela vyřešilo – staly by se vnitřními schengenskými hranicemi bez kontrol.

Archiv novinek