02.07.2019

Můj poslanecký mandát v EP končí

Nastal konec dalšího parlamentního období a mé pětileté práce v roli poslance Evropského parlamentu, a proto bych rád poděkoval všem,...

Více

30.05.2019

Petr Ježek v rozhovoru pro Info.cz o výsledcích evropských voleb a budoucnosti hnutí Hlas

Povolební situaci zhodnotil Petr Ježek (hnutí Hlas) v rozhovoru s Lucií Bednárovou pro Info.cz, ve kterém kromě výsledku shrnuje průběh...

Více

Parlamentní činnost

S předsedou vlády Japonska Šinzó Abem v japonském parlamentu (Diet)
Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S japonským ministrem obrany Icunorim Onoderou S předsedou horní komory japonského parlamentu Chuichim Datem S předsedou dolní komory parlamentu Tamadorim Oshimou S japonským ministrem zahraničí Taró Konem
S americkým kongresmanem Stevem Pearcem během mise výboru TAX3 ve Washingtonu Na setkání s unijním vyjednavačem o brexitu Michelem Barnierem Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem S komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Pierrem Moscovicim
S předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim, francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem a členem Evropského parlamentu Elmarem Brokem Petr Ježek

Petr Ježek

Působil jako diplomat, z toho 10 let ve vysokých funkcích, které se týkaly vztahů s Evropskou unií. Byl například vrchním ředitelem Sekce evropské integrace na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, či zástupcem státního tajemníka pro evropské záležitosti. Pracoval také jako ředitel sekce předsedy vlády Vladimíra Špidly. Chcete-li se dozvědět více, klikněte na šipku pod textem.

Kontakty

 

 

 

 

 

 

liberals democrats

zavřít okno

Otevře EU své hranice všem migrantům?

Dne 18. dubna 2018 přijal Evropský parlament nezávazné usnesení o pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících, které se z neznámých důvodů začalo šířit po sociálních sítích jako důkaz o tom, že chce Evropská unie otevřít své hranice všem uprchlíkům ze třetích zemí.  

Informace o otevření hranic všem běžencům mají přinášet Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci, Globální pakt o uprchlících a na ně reagující usnesení Evropského parlamentu, které však pouze informuje o pokroku v iniciativě těchto paktů. Právně nezávazné usnesení v žádném případě nemůže a ani nechce členské státy zavazovat k otevření hranic a odstranění překážek pro všechny příchozí migranty, jak o tom někteří píší na sociálních sítích. Jde o klasickou dezinformaci.

Pakt o bezpečné, řízené a legální migraci a Globální pakt o uprchlících vychází z Newyorské deklarace OSN, kterou přijalo v září roku 2016 jednomyslně všech 193 členských států Valného shromáždění. Jejím cílem je zlepšit mezinárodní řešení uprchlické krize. Zabývá se mimo jiné přijímáním běženců v jednotlivých zemích, školní docházkou jejich dětí, možnostmi legálního zaměstnávání, ochranou před pašeráky a jejich návratem domů. Jejím cílem je poskytnout dlouhodobá a komplexní řešení ve prospěch všech dotčených stran. Na to se mají zaměřit i zmiňované pakty. Oba by měly být schváleny do konce roku, o jejich podobě se bude ještě jednat. Tato jednání musí být, jak zdůrazňuje ve zmiňovaném usnesení Evropský parlament, transparentní, inkluzivní a musí zahrnovat všechny zúčastněné strany.

Usnesení Evropského parlamentu o pokroku v iniciativě těchto paktů vyjadřuje podporu cílům Newyorské deklarace i procesu vytváření režimu globálního řízení, které by mělo posílit koordinaci v oblasti mezinárodní migrace. Zároveň vyzývá členské státy EU, aby se sjednotily v jednotném postoji, co se týká bezpečné, řízené a legální migrace i uprchlictví. Výzvy z toho plynoucí by měly být řešeny mezinárodním společenstvím jako celkem. Globální pakt by se měl zaměřit mimo jiné na finanční pomoc zemím přijímajícím velký počet uprchlíků, na humanitární pomoc i na rozvoj a prosazování znovu osídlování. Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci chce poskytnout udržitelná řešení vhodná pro všechny dotčené strany. 

Tvrzení o tom, že mají připravované pakty zcela otevřít hranice států pro migranty a uprchlíky a měly by zbavit hranice EU všech překážek proti volnému příchodu migrantů ze třetích zemí, ale není pravdivé. Možné vytvoření humanitárních koridorů a zavedení humanitárních mezinárodních víz, které se v usnesení Parlamentu mimo jiné rovněž řeší, neznamená faktické právní prolomení hranic schengenského prostoru. Vnější hranice Evropy bude střežena i nadále.

 

 

 

 

Archiv novinek