Petr Ježek

Svět prožívá bouřlivý vývoj. Moderní technologie a s nimi související sociální, obchodní a další změny přinášejí lidem velké množství dříve nepoznaných výhod. Posiluje se pohyb přes hranice států a kontinentů. Globalizace však přináší i některé stinné stránky, na něž vládnoucí elity v řadě zemí dostatečně nereagují. Prohlubují se rozdíly mezi těmi, kteří využívají otevřených možností, především nových technologií a jejich průniku do řady tradičních odvětví, a těmi, kteří tento vývoj nezachytili nebo zachytit nemohli. V důsledku toho nyní zápasí s problémy.

Druhá skupina, o které se hovoří jako o poražených globalizace a v případě České republiky i o poražených polistopadového vývoje, žije složitě, trpí obavami o svou budoucnost a často má oprávněný dojem, že je stranou zájmu. Proto také chová nedůvěru k současnému systému, jeho představitelům a institucím. Jak ukázaly i prezidentské volby v USA nebo v ČR, jsme svědky hlubokého rozdělení společnosti.

Na mnoha místech včetně Evropy situaci dramaticky zkomplikovala migrační krize. Ať už ji způsobil dlouhodobý ozbrojený konflikt v Sýrii či snaha Afričanů a dalších najít ekonomicky lepší životní podmínky ve vyspělých evropských zemích, především pak v Německu. I když díky postupně přijímaným opatřením počet nelegálních přechodů hranic Evropské unie klesl pod úroveň před krizí, obtížně zvládaná migrační vlna leckde významně prohloubila nedůvěru k národním i evropským elitám.

Počáteční neochota i trvalá neschopnost politiků v některých zemích účinně reagovat na vývojové trendy a vzniklé situace dává široký prostor populistům toužícím po politické a hospodářské moci. Jejich jednoduchá protestní hesla znějí unaveným a frustrovaným uším tak svůdně. Mnozí populisté přitom vzešli přímo z elit, ale provokujícím negativním slovníkem a nestandardním jednáním se jim podařilo své dřívější působení na vrcholu ekonomické či politické pyramidy zastřít.  Stanuli v čele protestu proti stávajícímu řádu, aniž by nabízeli jeho životaschopnou nápravu či náhradu. Kam takový hazard může vést, svět zažil ve 40. letech minulého století.

Objevuje se i další fenomén, který přímo podrývá fungování demokracií: kybernetické útoky, nelegální získávání dat a šíření dezinformací, které znejišťují populaci a ovlivňují chování lidí ve volbách a referendech – od prezidentské volby v USA po rozhodování o odchodu Velké Británie z EU. Právě brexit přitom nyní nejvíce ukazuje, jaká existuje propast mezi populistickými sliby a jejich naplňováním.

Přestože oblíbenost EU u občanů většiny členských zemí podle průzkumů roste, posilují rovněž populistické a radikální politické formace. Společnost je rozdělena. Větší či menší míra odklánění se od liberální demokracie směrem k autoritářství například zemí visegrádské čtyřky třicet let poté, kdy nastoupily na cestu ke svobodě a tržnímu hospodářství, zároveň ukazuje, jak hluboce je období totality poznamenalo.

V České republice byla doba po takzvané opoziční smlouvě charakterizována vysokou mírou korupce a klientelismu, omezenou nezávislostí výkonu spravedlnosti, neefektivním spravováním státu a klesajícím vlivem země v Evropě i ve světě. V současnosti na české scéně dominuje cynický populismus, vysoká koncentrace politické a ekonomické moci i snaha některých politiků omezovat nezávislost médií a justice, tedy narušovat základní pilíře demokracie.  Mnozí jako zdroj potíží a nebezpečí označují vyspělé demokratické státy spojené v EU, zatímco vojenské rakety v rukách neomezeného vládce, které mohou bleskově zničit naši zemi, je nechávají chladnými. Někteří politici se dokonce snaží Českou republiku směřovat na východ, ať už skrytě, či zcela otevřeně.

V dnešním světě tak nejde o nic menšího, než o udržení liberální demokracie jako určujícího modelu správy státu, k němuž nebyla doposud nalezena životaschopná alternativa a jehož demontáž v dějinách vždy vedla k tragédiím. Současný ekonomický systém však vyžaduje modernizaci, která umožní co nejširšímu okruhu lidí podílet se na bohatství vytvářeném rozvojem technologií a obchodních modelů. Tato modernizace se bude muset vypořádat i s trendem prohlubování rozdílů a rozdělování společnosti. V opačném případě by mohl být současný řád na mnoha místech rozvrácen a svržen. A to se všemi katastrofálními následky.

Česká republika, Evropa i svět potřebují posílit liberální demokracii a modernizovat ekonomický model, jakož i instituce, které pro něj vytvářejí potřebné regulatorní prostředí. Ve snaze napomáhat tomuto posílení a zajištění udržitelného rozvoje přínosného pro všechny sociální skupiny společnosti vzniká nové hnutí HLAS.

Dlouhodobým cílem hnutí je etablovat se jako otevřená politická platforma ve středu, respektive v pravém středu politického spektra, která bude prosazovat liberální demokracii, moderní ekonomický model a posilovat soudržnost společnosti, prozápadní směřování a nezpochybnitelné, proreformní a k další integraci otevřené ukotvení ČR v EU a NATO.

Prvním cílem hnutí HLAS je uspět ve volbách do Evropského parlamentu a posílit řady těch, kteří pokračují ve stavbě evropské konstrukce zajišťující spojenectví mezi členskými státy a vysokou kvalitou života jejich občanů. Pravomoci Evropského parlamentu spočívají především v tvorbě a přijímání evropského práva společně s Radou EU, která sdružuje jednotlivé členské státy. Europoslanci hnutí budou dále ovlivňovat podobu legislativy směrem k prohlubování vnitřního trhu, posilování hospodářské a finanční stability a zajišťování bezpečnosti občanů.

Naváží na práci dvou současných europoslanců a zakladatelů hnutí HLAS, kteří na půdě Evropského parlamentu zúročují svou téměř třicetiletou zkušenost z nejvyšších funkcí v české státní správě či v evropských institucích. Jedná se v současné době o jediného českého místopředsedu Evropského parlamentu Pavla Teličku a Petra Ježka, jediného ze všech europoslanců, který předsedá výboru i delegaci pro zahraniční vztahy. Nejen z titulů těchto funkcí modernizují podobu Unie a tvoří ji bezpečnější, stabilnější a efektivnější v zájmu zvyšování kvality života občanů ČR i ostatních členských států. Pomáhá jim v tom vliv, který si dokázali vybudovat ve své politické skupině, za níž se stali zpravodaji a úspěšně jednali o desítkách důležitých evropských zákonů.

Hnutí HLAS je připraveno nastoupit cestu posilování liberální demokracie, stability, bezpečnosti a široce sdílené prosperity v naší zemi a spoluovlivňovat vývoj Evropy a našeho světa.

Archiv novinek