02.07.2019

Můj poslanecký mandát v EP končí

Nastal konec dalšího parlamentního období a mé pětileté práce v roli poslance Evropského parlamentu, a proto bych rád poděkoval všem,...

Více

30.05.2019

Petr Ježek v rozhovoru pro Info.cz o výsledcích evropských voleb a budoucnosti hnutí Hlas

Povolební situaci zhodnotil Petr Ježek (hnutí Hlas) v rozhovoru s Lucií Bednárovou pro Info.cz, ve kterém kromě výsledku shrnuje průběh...

Více

Parlamentní činnost

S předsedou vlády Japonska Šinzó Abem v japonském parlamentu (Diet)
Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S japonským ministrem obrany Icunorim Onoderou S předsedou horní komory japonského parlamentu Chuichim Datem S předsedou dolní komory parlamentu Tamadorim Oshimou S japonským ministrem zahraničí Taró Konem
S americkým kongresmanem Stevem Pearcem během mise výboru TAX3 ve Washingtonu Na setkání s unijním vyjednavačem o brexitu Michelem Barnierem Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem S komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Pierrem Moscovicim
S předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim, francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem a členem Evropského parlamentu Elmarem Brokem Petr Ježek

Petr Ježek

Působil jako diplomat, z toho 10 let ve vysokých funkcích, které se týkaly vztahů s Evropskou unií. Byl například vrchním ředitelem Sekce evropské integrace na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, či zástupcem státního tajemníka pro evropské záležitosti. Pracoval také jako ředitel sekce předsedy vlády Vladimíra Špidly. Chcete-li se dozvědět více, klikněte na šipku pod textem.

Kontakty

 

 

 

 

 

 

liberals democrats

zavřít okno

Politický trialog k nařízení posilující systém dohledu nad ústředními protistranami a návrhu na posílení Evropského systému centrálních bank

Petr Ježek (ALDE) se dnes, 13. března 2019, zúčastní politického trialogu, jenž se bude týkat dvou návrhů, a sice návrhu nařízení posilující systém dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry (tzv. nařízení EMIR 2.2) a s tím souvisejícího návrhu na změnu článku 22 statutu Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské centrální banky (ECB). Pro oba tyto návrhy působí Petr Ježek jako zpravodaj své frakce ALDE. Očekává se, že se bude jednat o poslední meziinstitucionální setkání a dojde tak k dosažení politické dohody.

Vlivem rostoucího významu ústředních protistran (CCP), jež vystupují jako zprostředkovatelé mezi oběma stranami při transakci s určitým finančním nástrojem a jež sehrávají důležitou roli také v případě uzavírání derivátových smluv, je vyžadován komplexnější a účinný dohled nad nimi, a to v zájmu zajištění systémové stability a minimalizace rizik pro jejich uživatele. Jejich význam nyní roste také v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU. 

V této souvislosti předložila Evropská komise v červnu 2017 návrh posilující systém dohledu nad ústředními protistranami (EMIR 2.2), jehož cílem je zajistit pro unii kapitálových trhů efektivnější a důslednější systém dohledu v zájmu další integrace trhu, finanční stability a rovných podmínek a rozšířit tak existující legislativu EU přijatou v roce 2010 (zřízení Evropského orgánu dohledu) a 2012 (přijetí nařízení o infrastruktuře evropských trhů - EMIR).

Návrh hodlá mimo jiné zajistit užší spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány pro dohled nad ústředními protistranami a centrálními bankami odpovědnými za měny Unie. Nařízení proto navrhuje zřízení nového subjektu, tzv. výkonného zasedání pro ústřední protistrany, který bude fungovat v rámci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a jenž bude odpovídat za úkoly související s dohledem nad ústředními protistranami obecně a za dohled nad ústředními protistranami Unie a ústředními protistranami ze třetích zemí zvláště.

S tímto návrhem souvisí druhý zmíněný návrh, a sice návrh na změnu článku 22 statutu ESCB a ECB, díky němuž získá ECB regulační pravomoc nad ústředními protistranami (CCP).

Změnu statutu ESCB a ECB řádným legislativním postupem umožňuje článek 129 (3) Smlouvy o fungování Evropské unie, a to na základě doporučení ECB nebo na návrh Komise. V tomto případě ECB předložila své doporučení, ve kterém vyzvala Evropský parlament a Radu k přijetí rozhodnutí, kterým se článek 22 statutu ESCB mění tak, aby mohla ECB řádně plnit svůj úkol, a to udržovat cenovou stabilitu v EU, která může být narušována poruchami postihujícími ústřední protistrany. Ty mohou narušit plné fungování platebních systémů eurozóny či fungování finančního trhu. Vzhledem k rostoucí roli ústředních protistran, jež provádí clearing významného objemu transakcí v eurech, je nezbytné, aby měla ECB normotvornou pravomoc spočívající v přijímání dodatečných požadavků pro ústřední protistrany. 

Archiv novinek