02.07.2019
Můj poslanecký mandát v EP končí
30.05.2019
Petr Ježek v rozhovoru pro Info.cz o výsledcích evropských voleb a budoucnosti hnutí Hlas
Parlamentní činnost
Galerie
Petr Ježek
Působil jako diplomat, z toho 10 let ve vysokých funkcích, které se týkaly vztahů s Evropskou unií. Byl například vrchním ředitelem Sekce evropské integrace na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, či zástupcem státního tajemníka pro evropské záležitosti. Pracoval také jako ředitel sekce předsedy vlády Vladimíra Špidly. Chcete-li se dozvědět více, klikněte na šipku pod textem.
Kontakty
Členové Evropského parlamentu přijali dne 13. března 2019 během plenárního zasedání ve Štrasburku zprávu EP k návrhu nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic a které cílí na účinnou ochranu vnějších hranic EU. Pro tento návrh působí Petr Ježek jako zpravodaj své frakce ALDE.
Návrh je součástí balíčku nařízení k víceletému finančnímu rámci na období 2021 až 2027, který předložila Evropská komise v červnu 2018, a týká se budoucí podoby Fondu pro integrovanou správu hranic, který poskytne členským státům rozšířenou podporu na zabezpečení společných vnějších hranic Unie a na zajištění odpovídajícího vybavení k provádění celních kontrol. Komise pro nadcházející období rozhodla o navýšení finanční podpory určené k zabezpečení hranic a navrhla proto vyčlenit celkem 9,3 miliardy EUR, což je pětinásobné zvýšení celkového finančního krytí ve srovnání se stávajícím víceletým finančním rámcem.
Fond se bude skládat ze dvou nástrojů, a sice z nástroje pro finanční podporu správy hranic a víz a nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly. Navrhovaný nástroj pro správu hranic a víza má přispět k dalšímu rozvoji společné vízové politiky a zavedení evropské integrované správy hranic, boji proti nelegální migraci a k usnadnění legálního cestování.
Zpráva Evropského parlamentu vypracovaná Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) ve srovnání s návrhem Komise požaduje přísnější kritéria a maximální procentní sazbu pro jakékoliv financování ve třetích zemí, kontrolu dodržování základních práv a mezinárodních závazků Unie při realizaci projektu ve třetí zemi, minimální procento objemu financí fondu ve výši 20 % na realizaci vízové politiky, posílení dohledu EP nad pracovními programy a opatření umožňující vyhnutí se možnostem dvojího financování tam, kde to není nezbytně nutné.
Přijetím návrhu tak končí první čtení v Evropském parlamentu, další procedura, co se týká legislativního procesu, bude pokračovat až s ustanovením nového Evropského parlamentu po květnových volbách.