Petr Ježek

Po celodenním jednání dosáhli dnes zástupci Evropského parlamentu, Komise a Rady EU politické dohody k podobě návrhu nařízení, které posiluje systém dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry nad ústředními protistranami (tzv. nařízení EMIR 2.2), a k návrhu na posílení Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské centrální banky (ECB), který ze zmíněného nařízení vychází. Pro oba tyto návrhy působí Petr Ježek jako zpravodaj své frakce ALDE.

Provizorní dohodu trialogu musí nyní formálně schválit ještě Evropský parlament a Rada.Po téměř celodenním jednání dosáhli dnes zástupci Evropského parlamentu, Komise a Rady EU politické dohody k podobě návrhu nařízení, které posiluje systém dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry nad ústředními protistranami (tzv. nařízení EMIR 2.2), a k návrhu na posílení Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské centrální banky (ECB), který ze zmíněného nařízení vychází. Pro oba tyto návrhy působí Petr Ježek jako zpravodaj své frakce ALDE.

Oba návrhy se týkají posílení dohledu nad ústředními protistranami, subjekty, které vstupují mezi dvě protistrany obchodu, a to v případě uzavírání mimoburzovních derivátů, tedy finančních smluv, které nejsou obchodovány na burze cenných papírů nebo ekvivalentní burze mimo EU. Ústřední protistrana se stává v případě uzavírání těchto derivátů kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího a je zodpovědná za clearing, který označuje všechny činnosti od doby přijetí závazku uskutečnit obchod až do splnění závazku. Smyslem zavedení ústředních protistran je snížit systémové riziko a zvýšit finanční stabilitu. Jejich činnost byla zavedena v roce 2012, kdy EU, v reakci na ekonomickou krizi, přijala nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR – European Market Infrastructure Regulation).

Od přijetí nařízení EMIR v roce 2012 se clearing značně rozšířil a tím se zvýšila i důležitost ústředních protistran, které se čím dál více koncentrují a integrují v celé EU a se třetími zeměmi. Jejich význam bude navíc dále růst, a to také v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU. Z tohoto důvodu je vyžadován komplexnější a účinný dohled nad jejich fungováním, a to v zájmu minimalizace rizik pro jejich uživatele. Na základě této potřeby předložila Evropská komise v červnu 2017 návrh posilující systém dohledu nad ústředními protistranami (EMIR 2.2), jehož cílem je zajistit pro unii kapitálových trhů efektivnější a důslednější systém dohledu v zájmu další integrace trhu, finanční stability a rovných podmínek.

Nařízení navrhuje zřízení nového subjektu tzv. výkonného zasedání pro ústřední protistrany, který bude fungovat v rámci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a jenž bude odpovídat za úkoly související s dohledem nad ústředními protistranami obecně a za dohled nad ústředními protistranami Unie a ústředními protistranami ze třetích zemí zvláště.

S tímto návrhem souvisí druhý zmíněný návrh, a sice návrh na změnu článku 22 statutu ESCB a ECB, díky němuž získá ECB regulační pravomoc nad ústředními protistranami (CCP). V zájmu plnění svého úkolu, jenž spočívá v udržování cenové stability v EU, vydala ECB doporučení, kterým žádá členy Evropský parlamentu a Radu, aby přijali rozhodnutí o posílení role ECB, která bude mít normotvornou pravomoc spočívající v přijímání dodatečných požadavků pro ústřední protistrany. ECB svou žádost odůvodňuje tak, že ústřední protistrany provádí clearing významného objemu transakcí v eurech a problémy postihující tyto protistrany mohou narušit fungování finančního trhu eurozóny.

Politickou dohodu vzešlou z trialogu musí nyní formálně schválit ještě Evropský parlament a Rada. Hlasování pléna EP o návrhu nařízení je předběžně naplánováno na 16. dubna 2019.

Archiv novinek