1992 Monitorovací mise EU v bývalé Jugoslávii

Diplomat odboru mezinárodních organizací Ministerstva zahraničních věcí, začal svou práci v oblasti Evropské unie (ještě Evropského společenství) jako dobrovolník na její monitorovací misi v tehdy válečné bývalé Jugoslávii.

1993 Dánské předsednictví v EU

Vyslán MZV na velvyslanectví do Kodaně, aby tam pokrýval agendu EU v době půlročního dánského předsednictví, zásadního pro budoucnost Evropy. Evropská rada v závěru předsednictví rozhodla, že země střední a východní Evropy se mohou stát členy Unie a stanovila známá kodaňská kritéria vstupu.

Evropskou komisi tehdy vedl Jacques Delors, prezidentem Francie byl Francois Mitterrand a německým kancléřem Helmut Kohl.

1993-1996 Odbor EU MZV v Praze

Odmítá prodloužení pobytu na velvyslanectví v Kodani na běžný čtyřletý cyklus, po skončení dánského předsednictví se vrací do Prahy a na MZV spoluzakládá Odbor Evropské unie (Evropských společenství). Jako vedoucí jeho Politického oddělení a později i jako Evropský korespondent MZV (koordinátor) se podílel mj. na vzniku a prohlubování strukturovaného politického dialogu EU a k ní přidružených zemí.

1996-1999 Mise ČR při EU v Bruselu

Evropská rada, Amsterdam, 1997

Šéfové států a vlád ukončili mezivládní konferenci a shodli se na textu Amsterdamské smlouvy o budoucí podobě Unie až nad ránem…

Čerstvě vytištěný závěrečný dokument přiváží do Prahy, kde odpoledne začíná zasedání Parlamentního výboru přidružení mezi EU a ČR…

1999-2001 ředitel odborů EU MZV

Evropský parlament

Jedno ze zasedání Parlamentního výboru přidružení mezi EU a ČR. Parlament ČR resp. její vládu zde zastupují (zleva) J. Zahradil, J. Rusnok a PJ.

2001-2003 Vrchní ředitel Sekce evropské integrace MZV, zástupce státního tajemníka pro EU

Jmenován vrchním ředitelem sekce MZV, která byla centrem a koordinačním místem evropských záležitostí v ČR (v současnosti má tuto roli Úřad vlády), včetně přípravy na členství, jednání o přistoupení a komunikační strategie.

Je místopředsedou a v nepřítomnosti státního tajemníka předsedá zasedáním Výboru pro evropskou integraci složeného ze všech ministerstev, který pravidelně jedná o všech vnitřních (legislativní příprava členství) a vnějších (pozice ČR v jednáních s EU) otázkách začleňování ČR do Unie.

Nadále samostatně nebo v delegacích předsedy vlády či ministra zahraničí jedná v Bruselu a členských zemích EU.

Evropská rada, Kodaň, 2002

Zpět v Kodani, kde vše před lety začalo…

Závěrečné dějství přístupových rozhovorů. Tvrdá jednání, která Češi ukončili jako poslední.

Uspěli i v souběžném několikakolovém jednání s Rakouskem o jaderné elektrárně Temelín.

A Evropa už není rozdělená…

Podpis smlouvy o přistoupení k EU, Athény, 2003

Referendum

Období před referendem o vstupu do EU a jedno z mnoha veřejných setkání s občany.

2003-2004 Ředitel Sekce předsedy vlády

Po úspěšném referendu je pověřen funkcí velvyslance ČR v Kanadě. Zároveň přichází nabídka předsedy vlády V. Špidly, aby jako profesionál znalý fungování politiky i státní správy a aparátů premiérů v Evropě vedl jeho útvary na Úřadu vlády.

Ve Sněmovně vláda disponuje křehkou většinou 101 poslanců a poslankyň, včetně rebelů, kteří před připravovanou reformou veřejných financí problematizují situaci premiéra do krajnosti. Sázkové kanceláře vypisují kurzy, jak dlouho vláda vydrží…

Foto:

Dopis vysvětlující prezidentovi republiky důvody odmítnutí funkce velvyslance v Kanadě.

Evropská rada, premiéři Visegrádské skupiny…

Ujímá se funkce ředitele sekce premiéra a mj. se pravidelně účastní zasedání vlády. V Evropě vrcholí jednání o budoucí podobě Unie, bezpočet dvoustranných a mnohostranných setkání na úrovni předsedů vlád...

Poslední zasedání hlav států a vlád

Pavel Telička se stává prvním českým komisařem a opouští místo velvyslance v EU v Bruselu. PJ odmítá kandidovat na tuto funkci a věnuje se dál práci v současné pozici. Budoucí podoba Unie je nakonec dohodnuta, osoba předsedy nové Evropské komise také (J. M. Barroso). Vláda ČR vydržela oproti předpokladům déle, ale teď už padá - premiér neobhájí své postavení ve své straně.

Odcházení

Vláda v demisi ruší své usnesení o nominaci stávajícího komisaře Pavla Teličky do nové Evropské komise a na jeho místo vysílá odcházejícího premiéra. PJ si myslí totéž, co drtivá většina veřejnosti („trafika“) a odmítá i nabídku, aby ex-premiéra Špidlu do Bruselu následoval. Jejich cesty se rozcházejí po všech stránkách. (Znovu se setkávají až po letech na jednáních o koaliční smlouvě mezi ANO a ČSSD).

Nastupující premiér Stanislav Gross opakovaně usiluje, aby PJ na Úřadu vlády zůstal, nabízí mu i funkci „náměstka“ předsedy vlády pro evropské záležitosti. PJ z principiálních důvodů odmítá, zůstává jen na přesně ohraničenou dobu několika měsíců jako poradce v zájmu zachování kontinuity evropské politiky ČR a předávání zkušeností.

Nevrací se do diplomacie, z níž byl na Úřad vlády přechodně uvolněn.

Odstupuje z dobré pozice ve výběrovém řízení na vedoucího Delegace Evropské komise v Praze (místo bylo pak obsazeno až v novém konkurzu).

Po návratu Pavla Teličky z Evropské komise, který odmítá nabídku na funkci ministra zahraničí, spolu zakládají poradenskou společnost.

2005-2013 BXL Consulting s.r.o.

Společnost měla kanceláře v Praze a Bruselu a zaměřovala se především na poradenství v evropských záležitostech.

K nejzajímavějším patřila práce pro dřívější prozápadní vládu Ukrajiny nebo kubánský disent, stejně tak pro některé špičkové nadnárodní společnosti.

BXL Consulting s.r.o. byla úspěšným projektem a zisková v každém roce svého působení.

V souvislosti s aktivitami v hnutí ANO byla poradenská činnost společnosti koncem roku 2013 ukončena.

I po odchodu do soukromého sektoru se PJ vyjadřoval k evropským a dalším tématům. Např. tento článek v Mf Dnes v den prvního výročí vstupu ČR do EU.

Jeden z článků na obecnější téma a jeden z těch odbornějších…

Spolupráce s hnutím ANO a volby do Evropského parlamentu 2014

V roce 2013 se spolu s Pavlem Teličkou začali angažovat v hnutí ANO.

Podílel se na tvorbě programu ANO pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 a Evropského parlamentu v roce 2014.

Po sněmovních volbách vyjednával koaliční smlouvu v oblasti zahraniční a evropské politiky a obrany.

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2014 kandidoval jako nestraník na 2. místě kandidátky hnutí ANO 2011.

V Evropskému parlamentu je součástí frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE).

V lednu 2018 ukončil Petr Ježek spolupráci s hnutím ANO z důvodu prohlubujícího se rozporu názorů jeho a hnutí na zásadní politické otázky a směřování země, především co se týká podpory prezidentského kandidáta Miloše Zemana a vztahu hnutí k extremistům a komunistům.

Založení politického hnutí Hlas

Dne 5. února 2019 oznámili Petr Ježek společně se svým kolegou, místopředsedou Evropského parlamentu, Pavlem Teličkou na tiskové konferenci založení nového politického subjektu – hnutí Hlas.

Cílem hnutí je uspět ve volbách do Evropského parlamentu, jež se uskuteční ve dnech 24. a 25. května 2019, ambicí hnutí je ovšem etablovat se a působit rovněž na domácí politické scéně. 

Motivací k založení hnutí byla absence politického subjektu na domácí politické scéně, který by svým směřování konvenoval oběma zakladatelům. Proto se rozhodli založit středopravé reformní hnutí, jež je prozápadně a proevropsky orientované a vymezuje se vůči populismu.

Kandidátku hnutí Hlas do evropských voleb vede Pavel Telička, na druhém místě je Petr Ježek. Mezi dalšími členy hnutí jsou lidé se zkušenostmi s evropskou i domácí či místní politikou a zejména mladí, vzdělání lidé, kteří mají přesah z ČR do zahraničí.