24.04.2019

Petr Ježek je dvacátým nejvlivnějším europoslancem dle prestižního serveru Vote Watch

Prestižní mezinárodní server Vote Watch sledující činnost Evropského parlamentu a Rady EU zveřejnil na svých stránkách žebříček 100...

Více

Parlamentní činnost

S předsedou vlády Japonska Šinzó Abem v japonském parlamentu (Diet)
Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S japonským ministrem obrany Icunorim Onoderou S předsedou horní komory japonského parlamentu Chuichim Datem S předsedou dolní komory parlamentu Tamadorim Oshimou S japonským ministrem zahraničí Taró Konem
S americkým kongresmanem Stevem Pearcem během mise výboru TAX3 ve Washingtonu Na setkání s unijním vyjednavačem o brexitu Michelem Barnierem Petr Ježek jako předseda Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) S francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem S komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Pierrem Moscovicim
S předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim, francouzským ministrem financní Brunem Le Mairem a členem Evropského parlamentu Elmarem Brokem Petr Ježek

Petr Ježek

Působil jako diplomat, z toho 10 let ve vysokých funkcích, které se týkaly vztahů s Evropskou unií. Byl například vrchním ředitelem Sekce evropské integrace na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, či zástupcem státního tajemníka pro evropské záležitosti. Pracoval také jako ředitel sekce předsedy vlády Vladimíra Špidly. Chcete-li se dozvědět více, klikněte na šipku pod textem.

Kontakty

Praha

+420 234 767 222

Poslanecká kancelář
Týn 2/640
Praha 1
110 00

 

Místní asistentka:

  • Tereza NOVÁKOVÁ

 

 

 

 

 

Štrasburk

+33(0)3 88 1 75415

Parlement européen
Bât. Winston Churchill
M02069
1, avenue du Président Robert Schuman
CS 91024
F-67070 Strasbourg Cedex

Brusel

+32(0)2 28 45415, +32(0)2 28 49415

Parlement européen
Bât. Altiero Spinelli
09G242
60, rue Wiertz / Wiertzstraat 60
B-1047 Bruxelles/Brussel

Akreditovaní asistenti:

BOITEUX Sarah
MACKIN Christopher Patrick

zavřít okno

Petr Ježek - Curriculum Vitae

1992 Monitorovací mise EU v bývalé Jugoslávii

 

Diplomat odboru mezinárodních organizací Ministerstva zahraničních věcí, začal svou práci v oblasti Evropské unie (ještě Evropského společenství) jako dobrovolník na její monitorovací misi v tehdy válečné bývalé Jugoslávii.

1993 Dánské předsednictví v EU

 

Vyslán MZV na velvyslanectví do Kodaně, aby tam pokrýval agendu EU v době půlročního dánského předsednictví, zásadního pro budoucnost Evropy. Evropská rada v závěru předsednictví rozhodla, že země střední a východní Evropy se mohou stát členy Unie a stanovila známá kodaňská kritéria vstupu.

Evropskou komisi tehdy vedl Jacques Delors, prezidentem Francie byl Francois Mitterrand a německým kancléřem Helmut Kohl.

1993-1996 Odbor EU MZV v Praze

 

Odmítá prodloužení pobytu na velvyslanectví v Kodani na běžný čtyřletý cyklus, po skončení dánského předsednictví se vrací do Prahy a na MZV spoluzakládá Odbor Evropské unie (Evropských společenství). Jako vedoucí jeho Politického oddělení a později i jako Evropský korespondent MZV (koordinátor) se podílel mj. na vzniku a prohlubování strukturovaného politického dialogu EU a k ní přidružených zemí.

1996-1999 Mise ČR při EU v Bruselu

V období zásadních jednání a rozhodnutí o zahájení rozhovorů o členství a budoucnosti EU působí na Misi ČR v Bruselu jako politický rada, poté vedoucí Politického oddělení a zástupce vedoucího mise.

Zabývá se především rozšiřováním EU (vstupem ČR) a mezivládní konferencí ke změnám zakládajících smluv a tedy k budoucí podobě Unie.

Na starosti má vztahy s Evropským parlamentem včetně jednání jeho výborů a pléna a Parlamentního výboru přidružení mezi EU a ČR.

Evropská rada, Amsterdam, 1997

 

Šéfové států a vlád ukončili mezivládní konferenci a shodli se na textu Amsterdamské smlouvy o budoucí podobě Unie až nad ránem…

Čerstvě vytištěný závěrečný dokument přiváží do Prahy, kde odpoledne začíná zasedání Parlamentního výboru přidružení mezi EU a ČR…

1999-2001 ředitel odborů EU MZV

Vrací se do Prahy, aby se na MZV ujal řízení Odboru politických vztahů s EU.

Účastní se jednání o přistoupení k EU a její budoucí podobě v Bruselu a hlavních městech členských zemí. Podílí se na reformě MZV a stává se ředitelem posíleného Odboru EU a západní Evropy, který mj. řídí velvyslanectví ČR v Evropě.

Evropský parlament

 

Jedno ze zasedání Parlamentního výboru přidružení mezi EU a ČR. Parlament ČR resp. její vládu zde zastupují (zleva) J. Zahradil, J. Rusnok a PJ.

2001-2003 Vrchní ředitel Sekce evropské integrace MZV, zástupce státního tajemníka pro EU

 

Jmenován vrchním ředitelem sekce MZV, která byla centrem a koordinačním místem evropských záležitostí v ČR (v současnosti má tuto roli Úřad vlády), včetně přípravy na členství, jednání o přistoupení a komunikační strategie.

Je místopředsedou a v nepřítomnosti státního tajemníka předsedá zasedáním Výboru pro evropskou integraci složeného ze všech ministerstev, který pravidelně jedná o všech vnitřních (legislativní příprava členství) a vnějších (pozice ČR v jednáních s EU) otázkách začleňování ČR do Unie.

Nadále samostatně nebo v delegacích předsedy vlády či ministra zahraničí jedná v Bruselu a členských zemích EU.

Evropská rada, Kodaň, 2002

 

Zpět v Kodani, kde vše před lety začalo…

Závěrečné dějství přístupových rozhovorů. Tvrdá jednání, která Češi ukončili jako poslední.

Uspěli i v souběžném několikakolovém jednání s Rakouskem o jaderné elektrárně Temelín.

A Evropa už není rozdělená…

Podpis smlouvy o přistoupení k EU, Athény, 2003

Referendum

 

Období před referendem o vstupu do EU a jedno z mnoha veřejných setkání s občany.

2003-2004 Ředitel Sekce předsedy vlády

 

Po úspěšném referendu je pověřen funkcí velvyslance ČR v Kanadě. Zároveň přichází nabídka předsedy vlády V. Špidly, aby jako profesionál znalý fungování politiky i státní správy a aparátů premiérů v Evropě vedl jeho útvary na Úřadu vlády.

Ve Sněmovně vláda disponuje křehkou většinou 101 poslanců a poslankyň, včetně rebelů, kteří před připravovanou reformou veřejných financí problematizují situaci premiéra do krajnosti. Sázkové kanceláře vypisují kurzy, jak dlouho vláda vydrží…

Foto:

Dopis vysvětlující prezidentovi republiky důvody odmítnutí funkce velvyslance v Kanadě.

Evropská rada, premiéři Visegrádské skupiny…

 

Ujímá se funkce ředitele sekce premiéra a mj. se pravidelně účastní zasedání vlády. V Evropě vrcholí jednání o budoucí podobě Unie, bezpočet dvoustranných a mnohostranných setkání na úrovni předsedů vlád...

Poslední zasedání hlav států a vlád

 

Pavel Telička se stává prvním českým komisařem a opouští místo velvyslance v EU v Bruselu. PJ odmítá kandidovat na tuto funkci a věnuje se dál práci v současné pozici. Budoucí podoba Unie je nakonec dohodnuta, osoba předsedy nové Evropské komise také (J. M. Barroso). Vláda ČR vydržela oproti předpokladům déle, ale teď už padá - premiér neobhájí své postavení ve své straně.

Odcházení

 

Vláda v demisi ruší své usnesení o nominaci stávajícího komisaře Pavla Teličky do nové Evropské komise a na jeho místo vysílá odcházejícího premiéra. PJ si myslí totéž, co drtivá většina veřejnosti („trafika“) a odmítá i nabídku, aby ex-premiéra Špidlu do Bruselu následoval. Jejich cesty se rozcházejí po všech stránkách. (Znovu se setkávají až po letech na jednáních o koaliční smlouvě mezi ANO a ČSSD).

Nastupující premiér Stanislav Gross opakovaně usiluje, aby PJ na Úřadu vlády zůstal, nabízí mu i funkci „náměstka“ předsedy vlády pro evropské záležitosti. PJ z principiálních důvodů odmítá, zůstává jen na přesně ohraničenou dobu několika měsíců jako poradce v zájmu zachování kontinuity evropské politiky ČR a předávání zkušeností.

Nevrací se do diplomacie, z níž byl na Úřad vlády přechodně uvolněn.

Odstupuje z dobré pozice ve výběrovém řízení na vedoucího Delegace Evropské komise v Praze (místo bylo pak obsazeno až v novém konkurzu).

Po návratu Pavla Teličky z Evropské komise, který odmítá nabídku na funkci ministra zahraničí, spolu zakládají poradenskou společnost.

2005-2013 BXL Consulting s.r.o.

 

Společnost měla kanceláře v Praze a Bruselu a zaměřovala se především na poradenství v evropských záležitostech.

K nejzajímavějším patřila práce pro dřívější prozápadní vládu Ukrajiny nebo kubánský disent, stejně tak pro některé špičkové nadnárodní společnosti.

BXL Consulting s.r.o. byla úspěšným projektem a zisková v každém roce svého působení.

V souvislosti s aktivitami v hnutí ANO byla poradenská činnost společnosti koncem roku 2013 ukončena.

I po odchodu do soukromého sektoru se PJ vyjadřoval k evropským a dalším tématům. Např. tento článek v Mf Dnes v den prvního výročí vstupu ČR do EU.

Jeden z článků na obecnější téma a jeden z těch odbornějších…

Spolupráce s hnutím ANO a volby do Evropského parlamentu 2014

 

V roce 2013 se spolu s Pavlem Teličkou začali angažovat v hnutí ANO.

Podílel se na tvorbě programu ANO pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 a Evropského parlamentu v roce 2014.

Po sněmovních volbách vyjednával koaliční smlouvu v oblasti zahraniční a evropské politiky a obrany.

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2014 kandidoval jako nestraník na 2. místě kandidátky hnutí ANO 2011.

V Evropskému parlamentu je součástí frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE).

V lednu 2018 ukončil Petr Ježek spolupráci s hnutím ANO z důvodu prohlubujícího se rozporu názorů jeho a hnutí na zásadní politické otázky a směřování země, především co se týká podpory prezidentského kandidáta Miloše Zemana a vztahu hnutí k extremistům a komunistům.

Založení politického hnutí Hlas

 

Dne 5. února 2019 oznámili Petr Ježek společně se svým kolegou, místopředsedou Evropského parlamentu, Pavlem Teličkou na tiskové konferenci založení nového politického subjektu – hnutí Hlas.

Cílem hnutí je uspět ve volbách do Evropského parlamentu, jež se uskuteční ve dnech 24. a 25. května 2019, ambicí hnutí je ovšem etablovat se a působit rovněž na domácí politické scéně. 

Motivací k založení hnutí byla absence politického subjektu na domácí politické scéně, který by svým směřování konvenoval oběma zakladatelům. Proto se rozhodli založit středopravé reformní hnutí, jež je prozápadně a proevropsky orientované a vymezuje se vůči populismu.

Kandidátku hnutí Hlas do evropských voleb vede Pavel Telička, na druhém místě je Petr Ježek. Mezi dalšími členy hnutí jsou lidé se zkušenostmi s evropskou i domácí či místní politikou a zejména mladí, vzdělání lidé, kteří mají přesah z ČR do zahraničí.