Petr Ježek

Zatímco pozornost v Evropě je právem soustředěna na situaci v Řecku, ekonomická nestabilita, která panuje i v některých vzdálenějších zemích, by pro globální ekonomiku mohla znamenat ještě větší katastrofu. Čínský akciový trh ztratil v posledních týdnech celkem 3,2 bilionů dolarů ze své hodnoty. Vedle toho vypadá řecký dluh ve výši 317 miliard euro jako kapesné.

Mnozí analytici nějakou korekci očekávali, protože čínský trh v loňském roce vzrostl o 150%. Velmi znepokojivá rychlost této korekce už ale přiměla čínskou vládu k zásahům vedeným snahou korigovat dění na akciových trzích. Bez poznání základní příčiny těchto problémů je ale podle časopisu Economist možné, že vládní intervence naopak nervozitu na trhu jen prohloubí.

Nestabilita narůstá v době, kdy Čína pokračuje v procesu internacionalizace své měnu, a kdy se v zahraničí otevírají další centra, která s čínským jüanem obchodují. Tento proces se rozběhl v důsledku světové finanční krize po roce 2009, která Čínu zasáhla mimo jiné proto, že velké množství tamních aktiv bylo vedeno v amerických dolarech. Analytici se shodují, že konečným cílem je učinit z čínského jüanu světovou rezervní měnu, která by mohla soupeřit s dolarem. To by Číně umožnilo lépe zvládnout případnou další globální finanční krizi.

Nedávno jsem vystoupil v debatě o dosavadních aktivitách čínské centrální banky. Na konferenci se hovořilo také o tom, co ještě musí Čína udělat, aby se jüan stal skutečnou mezinárodní měnou. Diskutující se shodli, že transformační proces by mohl do čínského hospodářství vnést určitou nejistotu – jako mezinárodní měna bude jüan náchylnější k nestabilním tržním podmínkám.

Někteří analytici se domnívají, že čínský krach nebude tak prudký jako ten americký v roce 2007 především kvůli kulturně a politicky motivované snaze „zachovat si tvář“. Svou roli zřejmě sehraje i fakt, že čínské akcie tvoří relativně nízké procento majetku domácností (asi 8 % ve srovnání s 20% v rozvinutých zemích).

Samotný fakt, že se Čína otevírá globálním trhům, znamená, že železná pěst, kterou čínská vláda donedávna tamní trhy ovládala, by se mohla postupně uvolnit. Čínské vedení se sice snaží trh i nadále kontrolovat, podle mého názoru ale můžeme důsledky těchto změn pozorovat už nyní. Číně se také zřejmě nepodaří zcela rozptýlit obavy investorů i přes to, že vláda pobízí největší domácí firmy k dalším investicím. Menší investoři z čínského trhu i nadále odcházejí.

Během několika následujících měsíců bychom měli mít jasnější představu, zda na čínském trhu skutečně „bublina“ existuje a co by se mohlo stát, až praskne. Půjde také o to, jak účinné budou zásahy čínské vlády do vnitřní hospodářské politiky, nebo zda situaci ještě zhorší.

Evropská unie se v souvislosti s řeckou krizí ocitla na tenkém ledě. Jestli však z východu přijde ekonomická tsunami, EU s tím neudělá vůbec nic.

Archiv novinek