Petr Ježek

Evropská komise vydala 13. května 2015 svůj návrh migrační agendy, kde jako jedno ze souhrnu navrhovaných opatření mohla být také tzv. dočasná ochrana. V návrhu Evropské komise však tato možnost chybí a hlavním nástrojem se stal projekt povinných relokačních kvót.

Evropská komise svým postupem nepřipustila debatu k nástroji, který by přesně odpovídal jako řešení uprchlické vlně ze Sýrie atp. Namísto toho zvolila kontroverzní a v praxi nerealizovatelný postup založený na povinných relokačních kvótách (viz i dřívější selhání pilotního projektu realokace Eurema).

Dočasná ochrana je mechanismus, který je zakotvený ve směrnici 2001/55/ES o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími.
 
„Dočasnou ochranou“ se podle směrnice rozumí řízení výjimečné povahy, které v případě hromadného přílivu nebo bezprostředně hrozícího hromadného přílivu vysídlených osob ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země původu, poskytuje okamžitou a dočasnou ochranu těmto osobám, zejména pokud zároveň existuje riziko, že azylový systém nebude schopen vypořádat se s tímto přílivem bez nepříznivých účinků na jeho vlastní účinné fungování a na zájmy těchto osob a dalších osob žádajících o ochranu.

Směrnice se vztahuje na osoby, které uprchly z oblastí ozbrojených konfliktů nebo endemického násilí, či těch, kterým vážně hrozí systematické nebo obecné porušování lidských práv, nebo se staly oběťmi porušování lidských práv. Nástroj charakterizuje jasná dočasnost trvání ochrany (nepočítá s trvalým usazením), flexibilita, dobrovolnost a procesní jednoduchost pro členské státy.

Proces aktivizace „dočasné ochrany“

Nástroj „dočasné ochrany“ se aktivuje tím, že Rada kvalifikovanou většinou rozhodne, zda se jedná o případ hromadného přílivu vysídlených osob na základě návrhu Evropské komise, která rovněž posoudí jakoukoli žádost členského státu na předložení návrhu Radě.Rozhodnutí Rady zavádí v souladu s výše zmíněnou směrnicí dočasnou ochranu vysídlených osob, na něž se rozhodnutí vztahuje, ve všech členských státech.Rozhodnutí musí obsahovat tyto údaje:

- popis specifických skupin osob, na něž se dočasná ochrana vztahuje;
- datum vstupu v platnost dočasné ochrany;
- informace získané od členských států o kapacitách pro přijetí osob;
- informace získané od Komise, UNHCR a dalších příslušných mezinárodních organizací.

Rada následně uvědomí o svém rozhodnutí Evropský parlament.

Ukončení „dočasné ochrany“

Dočasná ochrana bude ukončena po uplynutí nejdelší možné doby trvání nebo kdykoli, kdy Rada kvalifikovanou většinou rozhodne na návrh Komise, která rovněž posoudí jakoukoli žádost členského státu na předložení návrhu Radě.Rozhodnutí Rady se zakládá na zjištění, že situace v zemi původu umožňuje, s patřičným ohledem na lidská práva, základní svobody a závazky členských států v souvislosti se zásadou nenavracení, bezpečný a trvalý návrat osobám, jimž byla poskytnuta dočasná ochrana. Rada opět uvědomí o svém rozhodnutí Evropský parlament.

Archiv novinek