Petr Ježek

Francouzský deník Le Monde se ve svém vydání ze dne 12. května 2018 věnuje problematice daňových rájů. Ve svém článku popisuje, jak se měnil přístup států k boji proti praní peněz a daňovým únikům za posledních 10 let v souvislosti s odhalováním a zveřejňováním jednotlivých případů daňových podvodů.  

V textu cituje Petra Ježka (ALDE), předsedu zvláštního výboru EP pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3), který pro deník řekl, že offshorové financování je dnes pod drobnohledem celé mezinárodní komunity zejména díky práci investigativních novinářů, kteří za posledních deset let odhalili a zveřejnili řadu případů spojených s daňovými úniky. Odhalení těchto případů přimělo jednotlivé státy zapojit se společně do boje s tímto fenoménem, například umožněním vzájemné automatické výměny informací, nebo zpřísňováním legislativy.

Podle Petra Ježka zůstávají jádrem problému zprostředkovatelé (banky, advokáti, administrátoři offshorových společností). Je proto potřeba je lépe kontrolovat a nadále zpřísňovat pravidla.

Celý článek najdete zde:

V tomtéž vydání uveřejnil deník rozhovor s Petrem Ježkem k dané problematice.

Rozhovor si můžete přečíst zde:

Překlad rozhovoru přinášíme níže:

Daňové úniky: „Finanční zprostředkovatelé jsou jádrem problému“

Český poslanec Evropského parlamentu Petr Ježek má za to, že vyšetřování kauz daňových úniků umožnilo státům uvědomit si rozsah problému a mělo určující vliv na evropskou politickou agendu.

Poté, co se český středo-pravicový europoslanec Petr Ježek podílel na práci Evropského parlamentu v souvislosti s kauzou „Lux Leaks“, stal se jedním ze zpravodajů vyšetřovacího výboru EP ke kauze tzv. panamských dokumentů, který ukončil svoji činnost koncem roku 2017, v březnu 2018 se stal předsedou nového výboru ke kauze „Paradise Papers“, pokřtěného „TAX3“.

• Ovlivnily „úniky“ evropskou politickou agendu v oblasti daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem?

Měly rozhodující efekt. Bez těchto skandálů by nejnovější legislativní opatření namířená proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní špinavých peněz byla pravděpodobně mnohem mírnější. Evropská komise byla díky nim mnohem odvážnější a ambicióznější a členské státy si uvědomily rozsah celé problematiky. Pokračující tlak médií v tom pomáhá.

• Stačí to?

Ne nutně. Po „Lux Leaks“ se například objevily ambiciózní diskuze o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob, který by umožnil danit nadnárodní společnosti v zemi, ve které produkují zisk.  Nebo „country by country reporting“ – vykazování placení daní společností v jednotlivých zemích, ve kterých jsou aktivní. Tyto návrhy by však musely být přijaty jednomyslně a setkaly se s odporem některých států, jako například Irsko, Kypr nebo Lucembursko, které využívají současných pravidel k přilákání podniků. Přesto je na Evropském parlamentu, aby pokročil v hledání řešení.

• Co Vás naučila kauza tzv. panamských dokumentů?

Uvědomili jsme si, že finanční zprostředkovatelé jsou jádrem problému. Jedním z jejich úkolů je prověřovat své klienty, ale tato kontrola bohužel není systematická. Náš výbor ani nedokázal konkrétně odhadnout počet problémových případů způsobených samoregulačními profesemi, což jsou například advokáti. To ukazuje, že samoregulace nestačí. Musíme lépe kontrolovat zprostředkovatele, zlepšit dozor, nebo prostřednictvím certifikací či sankcí.

• Dá se boj s finanční kriminalitou vybojovat jenom na evropské úrovni?

Kauza tzv. panamských dokumentů odhalila klíčovou roli britských korunních závislých území a zámořských teritorií (jako Jersey nebo Britské panenské ostrovy). Začněme proto nejdřív na úrovni Evropské unie. I když problém je samozřejmě i v asijských zemích jako Hongkong či Singapur.

• TAX 3 je čtvrtým vyšetřovacím výborem ustanoveným Evropským parlamentem za stejné období čtyř let. Co by mohl přinést navíc?

Úkolem výboru je zabývat se zároveň trestnou činností, daňovými úniky i daňovou optimalizací. Nejdřív prověříme, zda jsou nová legislativní opatření,  přijatá jako následek kauz Lux Leaks a Panama Papers, správně aplikovaná. Taky prozkoumáme nová témata, jakými jsou například zdanění digitální ekonomiky; podvody s DPH (odhalené při kauze Paradise Papers), či „zlatá víza“.

• Znepokojuje Vás prodej „zlatých víz“, zejména na Maltě?

Jestli (ruští) oligarchové získají státní příslušnost jedné země EU, týká se to všech členských států Evropské unie. Sedm států EU vydává „zlatá víza“ a kontroly jsou nedostatečné. Existuje tu riziko praní peněz a také bezpečnostní riziko. Nyní vidíme, že některé pasy jsou vydávány v souvislosti s korupcí. Takže minimálně musíme zavést společná transparentní pravidla a kontrolu.

Archiv novinek